O kávě z Machu Picchu

Jedním dechem nadšení z kávy, kterou jsem dostali od našich životních kamarádů, bylo veliké. Káva, kterou zakoupíte pro podporu na dobrý účel pod záštitou spolupráce Pražírny HopeRoastery a Nadace Srdce pro Strakonice je opravdu bio-pěstovaná jednodruhová káva s původem zpracovaná polopromytou cestou, který dokládáme níže.

Nebudu to dále protahovat, příběh je vtahující, tak si ho moc užijte:

→ Příběh od našich ambasadorů HopeAdventure Brejchyho a Péti o přivezené zelené kávě z okolí Machu Picchu z Peru

Choquequirao to Machu Picchu – to byl asi nejhezčí trek, který jsme kdy šli. Schovali jsme si jej na úplný závěr naší 6měsíční cesty po jižní Americe. Sedm dní pochodu v přírodě čarovnější, než si dokážete představit. Neustále nahoru a dolu zigzagy zarytými do svahů andských velehor. Po každém výšlapu zase sešup a po překonání každého dalšího hřebene kulervoucí výhledy, na které nikdy nezapomeneme. V hlavě čisto. Absolutní souznění s přírodou a nekonečný úsměv na zpocené tváři parťáka. Pokora… té bylo hodně.  Nad těmi obry a vůbec celou pachamama, jak místní nazývají přírodu.

Káva, kterou držíte v ruce je ze 7. dne naší výpravy. Předcházející dny jsme pochodovali skoro až do setmění, čímž jsme si oproti původnímu plánu vytvořili pěkný náskok. Do data, na které jsme si zarezervovali lístky na nejznámější inckou památku, zbývaly 2 dny, takže nebylo kam chvátat. Na cestu jsme tedy vyrazili v lenivém tempu těsně před polednem. Podle vrstevnicové mapy jsme očekávali, že to ten den bude kafíčko. A taky, že bylo. Ovšem jiné než jsme předpokládali. Káva byla doslova všude. Zrála na keřích, sušila se na plachtách, provoněla celé údolí a okolní kopce. Půda jí byla nasáklá. Dostali jsme se do vesničky Sahuayaco.

Sahuayaco je, jak jsme se toho dne dozvěděli, domovem malých pěstitelů a zpracovatelů kávy. Ti se sdružují do asociací, aby díky vyššímu objemu nabízené kávy získali větší slovo u odběratelů – pomáhá jim to chránit svá obchodní práva a vyjednávat férové finanční podmínky. Měli jsme štěstí a byli pozváni na balkón jedné z pěstitelek, shodou okolností předsedkyně asociace podporující ženy podnikající s kávou. Ani nevím, kolik šálků jsme při povídání s ní vypili. Energie jsme pak každopádně měli na rozdávání. S batohy napěchovanými již hotovým kafem a pytlem nenapražených zrnek pro největšího coffee-maniaka, kterého známe, jsme vyrazili na cestu. Naše časová rezerva byla ta tam a my sebou potřebovali hodit. Před námi byl ještě pěkný krpál. Díky formě nastřádané z předchozích dní a kávě, kterou jsme doplňovali na všech vyhlídkových stanicích, jsme na jeho vrchol doslova vyběhli. Za odměnu jsme poprvé zahlédli Machu Picchu.

Ten coffee-maniak, o kterém byla řeč, není nikdo jiný než Honza Kotrch, aka Hope Roastery. My jsme moc rádi, že se díky jeho šikovným rukám zrnka ze Sahuayaco, peruánské fairtradové vesničky, dostala až k vám. Doufáme, že při jejich pití zažijete stejné pocity jako my tehdy na cestě. Dál a vejš!